Penarth
Penarth je město v hrabství Vale of Glamorgan ve Walesu. Nachází se 8,4 kilometrů jihozápadně od centra hlavního města Walesu Cardiffu a leží na severním břehu ústí řeky Severn a na jižním konci oblasti Cardiff Bay. Penarth je nejbohatší přímořské letovisko v cardiffské městské oblasti a druhé největší město v hrabství Vale of Glamorgan hned po Barry. V mnoha částech města je dodnes zachována viktoriánská a edwardská architektura; ceny nemovitostí jsou zde často výrazně dražší než v nedalekém Cardiffu.
Během viktoriánského období byl Penarth velmi populárním místem pro trávení prázdnin a celonárodně označován za „zahradu u moře“. Pobývali zde turisté z Midlandsu a West Country stejně jako výletníci z celého jižního Walesu, kteří sem přijížděli převážně vlakem. V současné době je Penarth se svým pobřežím stále často navštěvováno turisty, kteří zde tráví letní dovolené (převážně starší generace), ale jejich počet je již mnohem nižší než ve viktoriánském období až do šedesátých let dvacátého století.
Během viktoriánského období byl Penarth velmi populárním místem pro trávení prázdnin a celonárodně označován za „zahradu u moře“. Pobývali zde turisté z Midlandsu a West Country stejně jako výletníci z celého jižního Walesu, kteří sem přijížděli převážně vlakem. V současné době je Penarth se svým pobřežím stále často navštěvováno turisty, kteří zde tráví letní dovolené (převážně starší generace), ale jejich počet je již mnohem nižší než ve viktoriánském období až do šedesátých let dvacátého století.
Mapa - Penarth
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |